Básničky

Anyone interested in an ENGLISH or RUSSIAN SPEAKING PSYCHODYNAMIC GROUP guided and facilitated by me IN PRAGUE or BRATISLAVA - please, let me know at andrea.platznerova@gmail.com.

 

 

 

 

 

 

 

 

.........................................................................................................................................

básničky 

  (moje :) )

.........................................................................................................................................

 

 

po káve s kamarátkou, ktorá rozumie
(budem ťa volať Zuzena, hej? :) )
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

to nie je zen
to je len únava materiálu

namiesto hľadania zlata Grálu
len bytie bytia

to nie je zen
to dnes už možno len
viem, že nás nesýtia
myšlienky ba ani pocity

to nie je zen
to je len pevnosť stien
tešenie sa málu

to nie je zen
to je len chtíč chcenia už takmer dopitý
to nie je dozretosť
to je len...
možno most?
zmena zmien

hladnému verí len nesýty
zbytočnosť candrbálu 

(21.10.2018)

 

......................................

 

horoucně i tiše
(venované Olge Scheinpflugovej a jej mužovi)
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -


žít
doopravdy
ne jen na papíře

žít
v neochvějné víře
ve smysl toho všeho

žiť
nevyliať živú vodu z brehov
len tú kalnú odplaviť
aby rieka srdca správne tiekla

žiť
naozaj
nechcieť raj
s pochopením znášať všetky ľudské peklá

žít
hořet
doufat
vzpomínat i opustit
zachovat a odpustit
aby ses ani ve vteřině smrti konce nezalekla

 

 

                  .................................... 

 

postsebereflexivní
(děkuji, pomohlo, stačilo)
- - - - - - - - - - - - - - - - - -


konec sebezpytu
může začít pocitový červenec

konec testu pravdivosti citů
tepla srdce
výtěžnosti pramene
(taky trochu konec patosu)

konec sebezpytu
cvrnkám svého klauna zase do nosu
lehkosti - smíš zpátky do života

konec sebezpytu
stejně se sem, až bude chtít, zamotá
nač ho v létě krmit vlastním bolem

konec sebezpytu
lehkosti - vstup, až dnes půjdeš kolem!

 

(20.7.2018)

 

 

..........................................................................................................................................

neboj sa
smútky sú len sivé mraky
vyzerajú ťažko
len kým si trochu nepoplačú
a ak by ich tentokrát
koleso tvojich dejín neodfúklo skôr než o znesiteľnú chvíľu
a ak by sa ti tentokrát
náhodou neotvoril tvoj starý osvedčený dáždnik
- ja ti podržím nad hlavou môj

(11.7.2018)

........................................................................................................................................ 

 

samosamota
- - - - - - - - -

samosamosám

srdce bez siločiar
roky prázdny kočiar
bez bolesti a bez pátosu
 

samosama
tiché studne v očiach
dávno nemala si nohu bosú
na tráve
nebolo s kým letne boso kráčať
 

samosám 
dlane nehravé
v klietke hrudi zachrípnuté vtáča
 

samosamosama
kolesá nešťastia sa točia
a možno vlastný osud
sama tenkým cícerkom si stáčaš
zo suda
 

samosamosami
a možno treba znova začať
takto z nás príliš rýchlo ubúda


.

(30.6.2018) 

 

..........................................................................................................................................

 

 

sklamaná
(trvá to vždy len do napísania básne)
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

možno žiť s ľuďmi a nebyť smutnou?
možno sa nepokútnou
cestou
dostať ku šťastiu?

bola som sa dnes hľadať v tráve sveta srdcia
a nerastú

 

20.6.2018 

 

..........................................................................................................................................

 

Dobre
(Vždy na chvíľu)
- - - - - - - - - - - -

Dobre može byť všade
- alebo nikde nemusí

Rozlám na kusy
radosti druhých
Roztav im kruhy
Rozbi korálky dní
Štíty prebodni
Potop záchrannú loď

A ja sa zasa chvíľu pokúsim
o farby dúhy
- a potom poviem - CHOĎ

 

                                                            19.6.2018

 

...........................................................................................................................................

 

svět je most od sebe k sobě
přejdi ho
ale nestavěj na něm dům ani zahrádku
nesázej věčnost do řádků

svět je most
člověk host
a všechno - život i smrt - jsou v pořádku

 


(R.I.P. Vladimír Kafka 18.4.2018) 

 

...........................................................................................................................................

 

jinak
- - - -


milovat milého
a nenávidět nemilého
ne naopak
neklamat si a nenechat se klamat

milovat dobro
neodpouštět zlo

(a zmizel vlkodlak
spolkla ho černá jáma)

zrno a plevy
srdce a levný naleštěný brak...

(a přemoct tmu musíš nakonec sama)

 

16.1.2018

 

.............................................................................................................................................                

 

 anebo jen jednoduše prší
 - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

déšť
dnes jako včera
a zítra jistě také studeně nás skropí soud olověné oblohy
člověk je lehké sousto pro bohy
bezbranný a slabý

déšť
dnes jako včera
a snad to dělá nerad
když naší víře v život nasazuje parohy
a snad ji nechce zabít
jen nás bodá

déšť
od rána do večera
boží soud
strašidla a mátohy
co tě zabije to tě neoslabí

a nebo prostě z mraků padá voda
 

(10.11.1917)

 

             ......................................................................................................

 

P.

Bezvadný
Jen milovat nemůže
a neví o tom

A má peníze na růže
A hezkou botou
paní svého domu neurazí
Občas ochotně pomůže
A zřídka něco zkazí

Bezvadný

Jen... bezvadní bývají i vrazi

 

(7.11.2017)

 


              ..........................................................................................................

 

nejspíš je to sobecké
chtít lásku
ještě jednu poslední
nechat si kus tepla seslaného pro děti


nejspíš je to sobecké
chtít stříbro dní
sypat perletí
růžových lastur
dokud neumřeme a možná ještě dál

nejspíš je to sobecké
život už nám štědře daroval
trsy pomněnek i orchydejí

nejspíš je to nepokorně sobecké
příliš pyšně si přeji
poslední lásku

nejspíš jsem příliš sobecká...

"mami, nesu ti sedmikrásku!" 


(27.10:2017)

 

 

.............................................................................................................



Eva - Adam = 48
- - - - - - - - - -

Díky
Nemám zájem
Už si nezahrajem´
         hru Jeho a její
                      sen
Hry se jednou přejí
Sen bývá nakonec unesen
    méně střízlivými hráči

Díky
Nemám zájem
Pro mou cestu rájem
             jeden člověk stačí

(15.9.17)
 

.............................................................................................................

plynule
- - - - - -
jak zbytečné bylo i letos
obávat se smrti koupalištních sparen
bát se pocitových pádů
až léto přestane nám do hlav lít své nadšení

a je prostě jen více chladu
a moře ze šťáv žláz se tolik nepění
je více tmy
a více duše
a svět má zas o něco méně síly
a s ním i my
jsme jednoduše
zpo -
ma -
li -
li
.

(5.9.2017)

 

.............................................................................

 

v jádru štěstí je vždycky cosi bolavého
ale v jádru bolesti je vždycky naděje
a stačí nevykročit levou
a i když vichr vrší závěje
jít dál

v jádru štěstí je vždycky něco bolavého
a vzpomínka na měl dáti a vzal

a světa plný sál
rozdává úsměvy a doma pláče

v jádru štěstí je vždycky kousek bolesti
a naděje
to důvěřivé ptáče 


(8.8.2017)

 

 

 

..........................................................................................................

 

yellow, orange and dark blue
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

asi to tak musí být
příchuť bolesti ve štěstí
v medu pár kapek zklamání
svítání potvrzeno nocí
hluboký tmavě modrý pocit
na vnitřním plátně čela

asi to tak musí být

štěstí je včela
rychle by uletěla
nemajíc žihadla

asi to tak musí být
Vida de Compostela
cesta unaveně nasládlá

 

(4.8.2017)

 

 

...........................................................................................................

 

 

                     pršelo
                     - - - - -

                     měkounce dopršívá

                     voda je jasnozřivá
                     utíká ke kořenům stromů
                     cítíc návrat letní žluti

                     děti neobuty
                     zatím nenastydlé
                     pod střechou stánku s jídlem
                     čekají návrat letních hrátek

                     čekám též
                     na slunce
                     na teplo

                     přijdeš v pátek?

                                                                  (3.8.2017)

 

.............................................................................................................

 

pády
- - - -

jen lítost nakonec zůstane
  počítám

a snad to není sebeklam
  když věřím
  že tě chápu

neměl jsi mapu
neměl jsi odkud brát
  znát
  umět
něco ti doma nedali

a určitě jsi mě měl rád...

pražský Ikaros -
o touhu po výškách ses popálil

 

(18.7.2017)

 

.............................................................................................................

 

Letní rozhovor se slečnou Z.
    (Čekání na prince)
- - - - - - - - - - - - - - - - - 


"Co bych chtěla?
Za manžela
laskavého šlechtice
co má v pořádku přeslice
i meče
Večer
otevřené balkonové dveře
Vleže
mluvit o ničem a všem
A zlatý diadém
A jiskřivost a vůni v povetří
v červnu, který létem nešetří...
A pak budeme spolu navždy šťastní..."
"Sen hodný léta, milá má..."
"Ach ano, a jak krásný!"

P.S.:
"Co bych chtěl?
Blízkost těl
A zvládnu pět-šest básní" 

(1.6.2017)

 

       . . . . . . . . . . . . . . . .

 

Chybění neexistujícího
(A léto opět dělá, jako kdybys byl)
Venované <3 Eva
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Chybíš mi
Ale je to jenom létem
Podzim jistě smete
Touhu po blízkosti
Rozum řekne zevnitř pravdu do očí
Pak se budu postit
I kdyby se srdce mělo rozskočit
Nebo umřít na nesmysl prázdnoty
Život není povinen hrát do noty
Něco
Někdo
Nikdy
Nebude
Chybíš mi
Ale je to jenom létem
A jistě není moudré žehrat na úděl

 

(31.5.2017)

 

      ........................................................

 

o touze muže, téměř cudné
(po rozhovoru s nenápadně stárnoucím kamarádem)
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -


schází prý ti něha
příteli

a vzduch se brzy začne tetelit
a na terasách bude příjemně 
i v noci

schází ti něha 
příteli
a něco mile jarně vzájemné
třeba jen letmý něžněsladký pocit

(24.5.2017)

 


 
        . . . . . . . . . . . . . . . . 

 

"A přesně o to jde"
řekla mi takhle večer víla
Usmála se studánkovýma očima
a byla pryč
jen její stříbrné lokny ještě chvíli vlály povětřím
hlazené chladivým květnovým vánkem

Víc neřekla
ale já jí rozumím
Přesně o to jde
O rozpustilé dětské veselí
O důvěru v noc a radost z rána
O úplnost
O plnost
A o tu hloupou lásku
která se příliš nevyplácí
ale bez ní by nebylo pro koho
večer před usnutím vymýšlet pohádky
třeba o moudrých vílách se studánkovýma očima
a stříbrnými vlasy

(23.5.2017)

 

 

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

nevíš?
(nikdo za nic nemůže)
- - - - - - - - - - - - - - -

vím
nemůžeš za to
že tě vyrobili jako pepřenku
a ne jako cukřenku
nebo třeba matrjošku
nebo dokonce snad jako muže
kterého bych uměla milovat
i když pálí

vím
nemůžeš za to
že nevím co s pepřem
když je ho přespříliš
a možná ani
když je ho jen trocha


nevím
mohu já za to
že ani nechci?

 


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

Bez názvu
  (Nechýbaš)
- - - - - - - - -

Nechýbaš mi
Chýba mi niekto ako ty
Len by ma musel naozaj ľúbiť
Nie mrakosľuby
nie hviezdoplány
nie raztakraztakspovede

Nechýbaš mi
Chýba mi niekto milovaný
Chýba mi niekto
s kým to niekam spolu povedie

  (17.5.2017)

 

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

Otázka
  (Ráno v objetí lázní)
- - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

Může láska k městu bolet
tak jako láska k muži?

Lze se popíchat o trny růží
v městském parku tak
že růže jednou provždy nevoní?

Lze se zklamat v květech jabloní
na kopci na hranici mezi cizími a místními?

Mohou být podzimy
smutné v lázních s vanami a čajem?

Může se láska k městu změnit na nezájem?
Na lhostejnost v jádru bytí?

Město to pocítí či nepocítí
kdyby se to přeci jenom mělo stát?

Mohl by slunovrat
nevrátit slunce ve městě
jako je toto? 
A co potom?


Lze se zklamat v ulicích
jako v mužích?

Lze nechtít v září chodit po listí
jež v srpnu muselo mít z lásky lásek úžeh?

 

Může se něco takového stát?
Může?


Lze zklamat město jako muže?
Lze mu ukrást srdce a už nikdy nevrátit?


Nelze

Protože města mají bílý sníh
jenž všechno přikryje a očistí 

A snad ani ty růže
v lázních nejsou kruté jako v pohádkách...


Lze zklamat město?

Nelze
Netřeba mít strach

 

(16.5.2017) 

 

 

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 

 

Jede, jede
    (Zpívání před spaním)
- - - - - - - - - - - - - - - - -



Jéééde, jéééde, poštovský panáček

dnes jako před čtyřiceti lety

Jak jen ten čas letí

A lásky propriety
se celou věčnost nemění

Ani trápení
Ani nadšení
Ani objetí

Jéde, jéde, poštovský panáček
smířený s prokletím
dětské melodie

Jede, jede, poštovský panáček
co snad v Rokycanech žije
A dnes se trochu mračí
Jeden voňavý dopis nestihl doručit

Jede, jede, poštovský panáček
a to úplně stačí
aby i bez dopisů stále bylo pro co žít


(12.5.2017) 

 

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 

 

Prší
  (Obyčejně, měkce, hezkosmutně)
- - -

 

Obyčejně smutno

Tak jak bývá všem
Někdy víc a někdy méně


V měkké pocitové měně
platíme daň za člověka v nás
A bez něj by to bylo stokrát smutnější


Ale je zde lékař Čas
a jsou tu stromy
které konejší
a doma chléb náš vezdejší
a čokoláda


A nakonec i sám ten smutek
i ta zrada
I ten déšť mám ráda
Dnes mi něžně padá
na vlasy


Prší
Žádná kanonáda
Obyčejně smutno je i tomu počasí



(11.5.2017)


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -